Úraz na sjezdovce: Jak správně reagovat a co dělat

Zastavte a zajistěte místo nehody

Úraz na sjezdovce může potkat každého — zkušeného lyžaře i začátečníka. Rozhodující není jen to, zda jste v dobré kondici nebo máte kvalitní výbavu, ale také to, jak rychle a správně zareagujete v prvních minutách po pádu či srážce. Chladná hlava a znalost základních postupů mohou zabránit zbytečnému zhoršení stavu zraněného a v krajním případě i zachránit život.

Jakmile dojde k úrazu, první povinností každého přihlížejícího lyžaře je zastavit. Zákon to výslovně ukládá — opustit místo nehody bez poskytnutí pomoci je přestupkem. Pokud jste svědkem pádu nebo srážky, nepokračujte v jízdě a ihned se zastavte v bezpečné vzdálenosti od zraněného.

Ještě před tím, než se přiblížíte k postiženému, je nutné zajistit místo nehody. Zapíchněte lyže křížem do sněhu ve svahu nad zraněným — tím upozorníte ostatní sjezdaře, kteří přijíždějí shora a nemusí situaci včas zaregistrovat. Pokud máte k dispozici více lidí, rozestavte je do vějíře, aby chránili prostor kolem zraněného.

Zhodnoťte stav zraněného bez zbytečného pohybu

Po zajištění místa přistupte k postiženému opatrně. Nepřetahujte ho, nestrhávejte mu helmu ani neodpínáte lyže násilím — zvláště při podezření na zranění páteře nebo hlavy platí zásada: pokud to není nutné, zraněným nehýbejte.

Ověřte tyto základní věci:

Reaguje zraněný na oslovení nebo dotek?
Dýchá normálně?
Je při vědomí a orientovaný v čase a místě?
Vidíte zjevné krvácení nebo deformaci končetiny?

Pokud je zraněný při vědomí, klidně s ním mluvte, uklidněte ho a zjistěte, co ho bolí. Nepodávejte mu žádné léky ani nápoje — to je úkolem zdravotnického personálu. Pokryjte ho bundou nebo dekou, aby nedošlo k podchlazení, které stav vždy zhoršuje.

Přivolejte pomoc — a jak na to správně

Záchrannou službu na sjezdovce zastupuje horská služba. Na většině středisek ji dostihnete přes informační tabule s číslem přímo na svahu nebo voláním na obecné číslo tísňového volání 112. V Česku funguje také linka 155 (záchranná služba) a 156 (obecní policie), v horách je ale nejspolehlivější přímo kontakt s horskou službou střediska.

Při volání sdělte:

Přesnou polohu — číslo sjezdovky, vzdálenost od vleku nebo viditelného orientačního bodu
Počet zraněných a jejich přibližný věk
Povahu zranění (bezvědomí, krvácení, podezření na zlomeninu)
Své telefonní číslo pro zpětné volání

Pokud nemáte signál, pošlete někoho ze skupiny do nejbližšího depa lanovky nebo na recepci střediska. Nikdy nenechávejte těžce zraněného bez dozoru.

Kdy zahájit kardiopulmonální resuscitaci

Pokud zraněný nedýchá nebo dýchá nepravidelně a lapavě, neprodleně začněte s resuscitací. Postup je jednoduchý, i když ho nikdy dříve nepraktikovali:

Položte zraněného na záda na rovnou plochu.
Propněte ruce a stiskněte hrudník uprostřed — rytmicky, silou, frekvencí přibližně 100–120 stisků za minutu.
Pokud znáte techniku dýchání z úst do úst, střídejte 30 stisků a 2 vdechy. Pokud ne, provádějte samotné stlačování hrudníku — i to výrazně zvyšuje šanci na přežití.
Nepřestávejte, dokud nepřijede pomoc nebo dokud zraněný nezačne sám dýchat.

Nejčastější zranění na sjezdovce a jak s nimi zacházet

Velká část lyžařských úrazů jsou poranění kolen, kotníků, zápěstí a klíčních kostí. Při podezření na zlomeninu platí jediné pravidlo: nenapravovat, nepohnout, počkat na odborníky. Přiložte improvizovanou dlahu (tyč od hole, pevnější deska), pokud máte k dispozici a jste si jistí postupem, jinak nechte končetinu v poloze, v jaké ji naleznete.

Při krvácejícím poranění přiložte na ránu čistý materiál — kapesník, část oblečení — a mírně tiskněte. Nestahujte improvizovaný turniket, pokud krvácení není masivní a život ohrožující; nevhodně přiložený škrtidlo může způsobit víc škody než užitku.

Zvláštní pozornost věnujte poranění hlavy. I při zachovaném vědomí může být otřes mozku závažný. Příznaky jako zmatenost, nevolnost, zvracení, rozostřené vidění nebo opakované otázky na tutéž věc jsou signálem k okamžitému lékařskému vyšetření — nenechávejte zraněného jet domů „jen tak" a vyčkávat, zda to přejde.

Prevence je vždy lepší než řešení následků

Žádný článek o první pomoci nenahradí kurz první pomoci — absolvování takového kurzu před lyžařskou sezonou je investicí, která se může vyplatit ve chvíli, kdy se nikdo jiný nablízku nenachází. Mnoho horských středisek nebo lyžařských škol takové kurzy nabízí přímo na místě.

Pro snížení rizika úrazu platí osvědčená pravidla: jezdit přiměřeně svým schopnostem, nepřeceňovat se po fyzické stránce, dbát na správně seřízené vázání a nosit helmu. Helma dnes patří k základní výbavě nejen dětí, ale i dospělých — statistiky vážných poranění hlavy mluví jasně.

Sjezdovka je prostor sdílený různě zdatnými lyžaři. Ohleduplnost, přiměřená rychlost a respekt k ostatním jsou základem bezpečného pobytu na svahu — pro vás i pro ty kolem vás.