Adventní tradice v Česku: co se drží a odkud pocházejí

Většina adventních zvyků, které v Česku považujeme za "odjakživa naše", má překvapivě konkrétní a mladý původ: adventní věnec vznikl v Hamburku v roce 1839, adventní kalendář v Německu na začátku 20. století. Naproti tomu Mikuláš, Barborky nebo Lucky mají kořeny mnohem starší a část z nich je čistě česká lidová tradice. V adventu 2026, který začíná 29. listopadu a trvá do 24. prosince, se tak potkává církevní liturgie, německy mluvící vynálezy 19. a 20. století i moderní doplňky jako charitativní sbírky nebo adventní trhy.

Tento přehled ukazuje, odkud jednotlivé zvyky pocházejí, co se z nich v Česku skutečně dodržuje a na co si dát pozor, ať jde o hořící věnec na stole nebo obchůzku čerta u malých dětí.

Advent jako církevní období: liturgický rok, fialová a růžová svíce

Advent je v křesťanské tradici začátek nového liturgického roku. Liturgickou barvou je fialová a období se dělí na dvě části: od první adventní neděle do 16. prosince a pak od 17. do 24. prosince. V roce 2026 připadá první adventní neděle na 29. listopadu, takže celý advent trvá 26 dní.

Třetí adventní neděle se církevně jmenuje Gaudete, tedy "radujte se", a je to jedna ze dvou nedělí v roce, kdy si kněz může vzít růžové roucho místo fialového – druhou je postní neděle Laetare; v adventu je to neděle jediná. Odtud pochází i zvyk, že třetí svíce na adventním věnci bývá růžová. V roce 2026 vychází tato neděle na 13. prosince.

Adventní věnec: od kola vozu po bezpečnou dekoraci doma

Adventní věnec není staletá církevní tradice, jak se často tvrdí. První doložený adventní věnec zavěsil v roce 1839 Johann Hinrich Wichern v hamburském evangelickém ústavu Rauhes Haus. Šlo o kolo od vozu se svíčkou na každý den adventu: čtyři velké bílé svíce za adventní neděle a devatenáct malých červených za všední dny, celkem tedy třiadvacet svíček. Jedlovým chvojím, jak ho známe dnes, se věnec zdobí až od roku 1860.

Hořící věnec je sezónní riziko, na které hasiči každoročně upozorňují: požárů od adventních věnců podle Hasičského záchranného sboru v posledních letech přibývá. V roce 2024 řešili hasiči v období adventu 1 309 požárů, z toho 245 způsobily svíčky, prskavky nebo vánoční pyrotechnika; v jedenácti případech hořel adventní věnec, v devíti vánoční stromek. Samotný Štědrý den 2024 přinesl 320 zásahů včetně 68 požárů, což bylo nejvíc za pět let. Riziko navíc roste ke konci adventu, protože chvojí postupně vysychá: v posledním sledovaném roce byl prosinec měsícem s nejvyšším počtem požárů v roce – hasiči jich evidovali 1 575 proti měsíčnímu průměru 1 384.

Hasiči zdůrazňují, že věnec plněný pilinami a bez nehořlavé podložky pod svíčkou je jen dekorace a svíčky na něm by se nikdy neměly zapalovat. Pro bezpečné zacházení platí několik základních zásad:

• Svíčky stavte na stabilní nehořlavou podložku, ne přímo na chvojí nebo piliny.
• Věnec umístěte dál od záclon, ubrusů a dalšího textilu.
• Nestavte hořící věnec do průvanu ani k otevřenému oknu.
• Svíčky zhasínejte vždy, když odcházíte z domu, i před spaním.

Adventní kalendář: jak se obrázky změnily v čokoládu

Adventní kalendář pochází také z německy mluvících zemí. Poprvé ho v roce 1903 vydal Gerhard Lang pod názvem "Im Lande des Christkinds". Nešlo ale o kalendář s okénky, jak bychom čekali, ale o litografii s 24 poli, na která se nalepovaly malé obrázky. Kalendář s otevíracími okénky vymyslela až v roce 1920 Dora Baum. Ve 20. letech přibyly kalendáře plněné čokoládou, které byly tehdy dvakrát dražší než ty obyčejné s obrázky.

Mikuláš, čert a anděl: skutečný příběh a bezpečná obchůzka

Historický svatý Mikuláš byl biskupem v maloasijské Myře, zemřel 6. prosince kolem roku 345 a je patronem dětí a námořníků. Jeho ostatky přenesli v roce 1087 do italského Bari. Mikulášská obchůzka se v Česku tradičně koná večer 5. prosince, v roce 2026 vychází na sobotu, samotný svátek připadá na 6. prosince. Ani jeden z těchto dní ale není dnem pracovního klidu podle zákona.

K bezpečnějšímu průběhu obchůzky u malých dětí patří i doporučení Linky bezpečí: domácí návštěvu čerta nedoporučují u dětí do pěti let. Čert by neměl na dítě křičet, třást řetězem ani vyhrožovat odnesením, protože podobné výhrůžky mohou dítě naučit lhát, aby se jim vyhnulo.

Barborky a Lucky: lidové zvyky, které v Česku ještě žijí

Zatímco Mikuláš je mezinárodní postava, Barborky a Lucky jsou lidové obchůzkové zvyky doložené v českých zemích a ve střední Evropě; v Česku se místy udržely až dodnes. Barborky obcházely domy, rozdávaly dětem ovoce a sladkosti, dospělým pak pro štěstí moučily tvář a nosily větvičky s pupeny. Na Podřipsku dávaly takzvané "fakulky", lišty ozdobené pečivem. Samotná větvička zvaná barborka se řeže 4. prosince, na svátek sv. Barbory, z třešně starší deseti let; konec se seřízne šikmo, větvička se na deset minut ponoří do teplé vody kolem 25 až 30 stupňů a pak se nechá ve váze při stálé teplotě okolo 20 stupňů, aby do Štědrého dne rozkvetla.

Lucky chodily v předvečer 13. prosince ve dvou podobách: starší kontrolovala, jak dívky předou (svatá Lucie je patronkou předení), mladší s husí peroutkou prověřovala čistotu domácnosti.

Obchůzka Barborek v Borovanech u Milevska je od roku 2019 zapsaná na krajském Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje. Nejde o zápis na seznam UNESCO, ale o krajskou evidenci, která má zvyk chránit a dokumentovat. Pokud chce čtenář tradiční obchůzky a řemesla zažít naživo, nabízejí to i skanzeny: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm chystá na 12. a 13. prosince 2026 vánoční jarmark s obchůzkami lucek a čertů, v Zubrnicích běží od 10. listopadu do 4. prosince program Advent a Vánoce pro skupiny dětí.

Roráty a adventní koncerty: duchovní a charitativní rozměr

Slovo roráty pochází z latinského rorare, tedy "rosit", podle vstupního zpěvu ranních mší "Rorate caeli desuper", v překladu "rosu dejte, nebesa, shůry". Jde o jednu z nejstarších adventních tradic, která v mnoha farnostech přežívá dodnes v podobě ranních mší.

Modernější, ale pevně zavedenou tradicí jsou Adventní koncerty České televize, které se vysílají od roku 1991 a dosud pomohly 140 neziskovým organizacím, kterým rozdělily přes 320 milionů korun. Konkrétní termíny a organizace, které koncerty podpoří v adventu 2026, zatím nejsou zveřejněné; obvykle je ČT oznamuje až v listopadu.

Vánoční trhy, nákupy a charita: moderní vrstva adventu

Vedle duchovních a lidových zvyků dnes advent tvoří i trhy, nákupní pravidla a charitativní sbírky. V Praze se trhy na Staroměstském a Václavském náměstí konají od 28. listopadu 2026 do 6. ledna 2027, denně od 10 do 22 hodin, vstup je zdarma. Strom pro Staroměstské náměstí se kácí 21. listopadu, instaluje 23. a 24. listopadu a rozsvítí se 28. listopadu 2026. Program na náměstí běží denně od 16 do 19 hodin, o víkendech i dopoledne od 11 do 15 hodin, na Václavském náměstí od čtvrtka do neděle.

Na brněnských trzích platí jednotná vratná záloha na kelímek 50 korun, kterou vrátí kterýkoli stánek s nápoji; ve vratných stanicích se vrací jen bezhotovostně na kartu a peníze dorazí do pěti pracovních dnů. Česká obchodní inspekce na trzích kontroluje správné účtování, dodržení deklarovaného objemu a hmotnosti, úředně ověřená měřidla a prodej alkoholu mladistvým. Pokud si na trhu kupujete svařené víno, podle doporučení enologů a sommelierů by nemělo projít varem: zahřívá se na 60 až 78 stupňů, protože nad touto hranicí se vytrácí alkohol i aroma koření.

Kdo chce na Štědrý den ještě něco dokoupit, počítá s tím, že maloobchod musí být zavřený od 24. prosince 12:00 do 24:00 a celé 25. i 26. prosince. Výjimku mají prodejny s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, čerpací stanice, lékárny, prodejny ve zdravotnických zařízeních a prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích. Za porušení hrozí pokuta do jednoho milionu korun, při opakovaném porušení až do pěti milionů, dohled má Česká obchodní inspekce. Kdo prodává vánoční kapry ze stánku, musí ho nahlásit krajské veterinární správě nejpozději sedm dní před zahájením prodeje, a to online formulářem.

K novějším adventním tradicím patří i charitativní sbírka Krabice od bot, která v roce 2026 probíhá už šestnáctým rokem. Rezervace krabic se spouští 16. listopadu 2026, samotné dárky se přijímají od 23. listopadu do 7. prosince na více než 270 sběrných místech. Do krabice patří jen nové a čisté věci, tedy pastelky, hračka nebo knížka, a při rezervaci dárce volí pohlaví a věkovou kategorii dítěte, pro které je balíček určený.