Kdy hrozí podchlazení a stačí k němu velký mráz?

Podchlazení (hypotermie) začíná, když tělesná teplota klesne pod 35 °C. Hrozí i kolem nuly, pokud je oblečení mokré – voda totiž odvádí teplo z těla zhruba 20 až 27krát rychleji než vzduch. Rozhoduje tedy spíš to, jak mokré je oblečení, než kolik stupňů pod nulou ukazuje teploměr.

Může merino škrábat?

Ano, pokud je vlákno hrubší. Rozhoduje tloušťka vlákna, ne to, že jde o merino – na kůži se doporučuje vlna do 18,5 mikronu, hrubší merino (třeba kolem 22 mikronů u silnějších směsových výrobků) škrábat může.

Jak správně prát merino termoprádlo?

Na programu vlna při 30 °C nebo chladněji (40 °C riskuje srážení), s odstředěním kolem 500 ot./min, neutrálním prostředkem bez enzymů a bez aviváže a bělidla. Sušit se má naplocho ve stínu, do sušičky jen pokud to etiketa výslovně dovoluje.

Má zaměstnanec v mrazu nárok na teplý nápoj a přestávku v teple?

Při 4 °C a méně má nárok na teplý ochranný nápoj aspoň 0,5 litru na osmihodinovou směnu. Pokud v takovém chladu pracuje déle než 2 hodiny za směnu, má navíc nárok na bezpečnostní přestávku nejméně 10 minut v ohřívárně vytopené alespoň na 22 °C.

Termoprádlo: jak vybrat to správné a jak funguje

Ondřej Sedlák · 9 min čtení · publikováno 29. 6. 2026 · aktualizováno 10. 10. 2026

Hypotermie a vlhkost: proč záleží na suché kůži

Tělo v chladu chladne jinak, než si většina lidí myslí. Podchlazení, odborně hypotermie, nezačíná až při velkém mrazu, ale ve chvíli, kdy tělesná teplota klesne pod 35 °C. Mírná hypotermie je v rozmezí 32 až 35 °C, střední 28 až 32 °C, těžká pod 28 °C. Nebezpečí ale hrozí i kolem nuly, pokud je oblečení mokré. Voda totiž odvádí teplo z těla zhruba 20 až 27násobně rychleji než vzduch, protože její vodivost je kolem 0,6 W/m·K, vodivost vzduchu jen 0,023 W/m·K. Prochladlý a mokrý člověk je proto na mírném mrazu ve větším ohrožení než suchý a dobře oblečený člověk v silnějším mrazu.

Z toho plyne hlavní úkol termoprádla: udržet kůži co nejdéle suchou. Nejde přitom o pohodlí, ale o to, jestli se pot stihne odpařit dřív, než začne tělo chladnout.

Bavlna, merino a syntetika: jak si poradí s potem

Bavlna nasákne vlhkost až do nitra vlákna, špatně se vyždímá a stejně pomalu suší. Dokud je mokrá, chová se tepelně podobně jako voda, takže dělá přesný opak toho, co od termoprádla potřebujete. Do první vrstvy v zimě proto nepatří.

Merino vlna umí pojmout až 35 % své hmotnosti ve vlhkosti, aniž je na dotek mokrá, a odvede o 25 % více vlhkosti než polyester. Při sorpci navíc uvolňuje malé množství tepla. Syntetika se chová jinak: vlhkost nenasává, jen ji rychle přesouvá na povrch, kde se odpaří.

Otázka, jestli merino škrábe, se špatně zobecňuje. Rozhoduje tloušťka vlákna: na kůži se doporučuje vlna do 18,5 mikronu, nad touto hranicí (třeba kolem 22 mikronů, jak bývá u silnějších směsových výrobků) už pocit škrábání reálně hrozí. Pro citlivou pokožku je důležité ještě jedno zjištění. Tři dermatologické studie s merinem do 17,5 mikronu, nošeným aspoň 6 hodin denně po dobu 6 týdnů, zaznamenaly zmírnění atopického ekzému podle standardizovaných škál SCORAD a EASI. Rozhoduje tedy jemnost vlákna, ne značka ani cena.

Gramáž termoprádla na etiketě: proč čísla nejsou srovnatelná

Česká ani evropská norma pojem „termoprádlo“ ani kategorie lehké, střední a silné nijak nedefinuje. Každý výrobce si vytváří vlastní stupnici, a čísla mezi značkami tak nejsou přímo srovnatelná. Jedna z běžných stupnic řadí nejtenčí modely (kolem 75 a 125) na vysokou fyzickou zátěž, rozsah 175 až 200 jako univerzální volbu, hodnotu 260 na mráz s malým pohybem a 300 na extrémní chlad ve stoje. Jiný výrobce dělí prádlo úplně jinak: 200 g/m² považuje za první vrstvu, zatímco 400 a 600 g/m² už řadí jako druhou, izolační vrstvu.

To mimo jiné opravuje častou představu, že „silné“ termoprádlo začíná na 300 g/m² a víc. V praxi jsou běžné „silné“ modely spíš v rozsahu 230 až 260 g/m², a 400 g/m² už je u mnoha výrobců samostatná izolační vrstva, ne první vrstva na kůži. Žádný výrobce navíc neuvádí přesné teplotní rozsahy pro jednotlivé gramáže. Doporučení se vždy odvíjí od intenzity pohybu, ne od čísla na teploměru.

Materiály termoprádla: vlastnosti, péče a orientační cena
Materiál	Chování k vlhkosti	Praní	Riziko škrábání	Orientační cena
Merino do 18,5 µm	pojme až 35 % hmotnosti vlhkosti, než je na dotek mokré	30 °C nebo chladněji, prostředek bez enzymů, bez aviváže a bělidla, sušit naplocho	nízké	triko s dlouhým rukávem řádově v tisících Kč
Hrubší merino (kolem 22 µm, často se syntetickým podílem)	podobné jako jemnější merino	stejný režim jako merino	může škrábat	cena se podle jemnosti vlákna odhadnout nedá, hrubší merino se syntetikou může být dražší než tenké čisté merino
Polyester	vlhkost nenasává, rychle ji odvádí na povrch	běžný program, ale aviváž zvyšuje uvolňování mikrovláken při praní	žádné	nízká až střední
Polypropylen	minimální nasákavost, nejrychlejší schnutí	jen vlažně, v pračce max. 20 °C a 800 ot./min, nikdy sušička ani žehlička (taví se)	žádné	nízká
Bavlna	nasává do nitra vlákna, schne nejpomaleji	běžné praní	žádné	nízká, do zimní první vrstvy nevhodná

Komu se vyplatí merino a komu stačí syntetika

Rozhodnout se dá podle tří otázek: jak dlouho budete prádlo nosit, jak intenzivně se potíte a jak citlivou máte kůži.

Jednorázová nebo nárazová potřeba (jedna lyžovačka za sezónu, jedna akce): drahé merino se nevrátí, stačí levnější syntetika nebo půjčené prádlo.
Pravidelné nošení celou zimu, desítky dní v sezóně: merino se časem rozpočítá na víc nošení a navíc řeší zápach, který syntetika po čase drží i po vyprání.
Vysoká intenzita pohybu s velkým pocením (běh, skialpinismus): rychlejší schnutí nabídne syntetika nebo tenčí merino, čisté silné merino se bude zbytečně přehřívat.
Nehybnost v mrazu (čekání na stojišti, práce venku bez pohybu): vhodnější je silnější gramáž, bez ohledu na materiál.
Citlivá kůže, ekzém, malé děti: merino do 18,5 µm, ne libovolné merino.
Rychle rostoucí dítě: investice do drahého kusu na jednu sezónu se obvykle nevyplatí, lepší je levnější varianta, kterou příští rok prostě nahradíte.

Pokud jde o cenu, v aktuální sezóně stojí u kvalitních značek merino triko s dlouhým rukávem běžně v řádu jednotek tisíc korun, ne jen „něco nad tisíc“, jak se často uvádí. Pod tisíc korun najdete spíš boxerky nebo kratší rukáv. Silnější a hustší pletení bývá dražší než tenčí varianta stejné značky.

Jak prát merino a syntetiku, aby vydržely

Pořadí a volba programu rozhodují o životnosti víc než cena prádla.

Po nošení prádlo co nejdřív vyperte nebo aspoň rozložte k provětrání, nenechávejte ho zmačkané a vlhké v tašce.
Zvolte program podle materiálu, ne podle zvyku. Merino patří na vlnu, 30 °C nebo chladněji, s odstředěním kolem 500 ot./min. Rozdíl mezi 30 a 40 °C tu není kosmetický, při 40 °C riskujete srážení vlny. Polypropylen snese jen vlažné praní, v pračce max. 20 °C a 800 ot./min, bezpečnější je ruční praní.
Prostředek: na merino neutrální tekutý prostředek bez enzymů. Běžné prací gely obsahují proteázu, která rozkládá bílkovinu vlny, po několika praních se objeví dírky. Na syntetiku jde použít běžný prostředek, ale bez aviváže.
Co vynechat u obou materiálů: aviváž a bělidlo. Aviváž u vlny obaluje vlákna a snižuje prodyšnost i odvod potu, u syntetiky navíc zvyšuje množství mikroplastových vláken uvolněných při praní.
Sušení: merino vytvarujte za mokra do původního střihu a sušte naplocho ve stínu, do sušičky jen pokud to etiketa výslovně dovoluje. Polypropylen do sušičky ani pod žehličku nepatří vůbec, vlákno se taví.

Vlnu nikdy neperte na 40 °C „pro jistotu důkladněji“, nevěšejte ji na ramínko, protáhne se, a nic nesušte na přímém topení.

Jak uložit termoprádlo mezi sezónami, aby ho nesežraly moli

Před uložením na léto prádlo vyperte, i když vypadá čistě. Zbytky potu totiž přitahují moly. Skladujte ho složené, nikdy na ramínku, a v prodyšném, třeba bavlněném obalu. Vakuové sáčky se nehodí: zadrží vlhkost a hrozí plíseň. Místo naftalínu stačí cedrové dřevo a sáček se silikagelem proti vlhkosti.

Modelový příklad: kolik stojí jedno nošení merina a syntetiky

Postup si můžete přepočítat na vlastní nákup, čísla níže slouží jen jako příklad, ne jako konkrétní ceník.

Merino triko: modelová cena 2 000 Kč. Při dodržení péče vydrží 5 zimních sezón a nosíte ho průměrně 40× za sezónu, tedy 200× celkem. Náklad na jedno nošení pak vyjde na 2 000 Kč / 200 = 10 Kč.

Syntetické triko: modelová cena 600 Kč. Po několika praních na vyšší teplotu s aviváží ale může ztratit tvar, a zápach z něj nemusí jít vyprat. V tomto příkladu počítejme, že ho vyřadíte po 1,5 sezóny, tedy po 60 nošeních. Náklad na nošení: 600 Kč / 60 = 10 Kč.

V tomto modelu vyjde cena na jedno nošení u obou materiálů shodně, protože vyšší cena merina je vyvážena delší životností (5 sezón proti 1,5 sezóny u syntetiky v tomto modelu). Jiná vstupní čísla samozřejmě dají jiný výsledek. Rozdíl mezi materiály tedy v tomto modelu není v penězích, ale v tom, jak dlouho prádlo skutečně vydrží v dobrém stavu a jak se v něm cítíte. Pokud u syntetiky počítáte s kratší životností kvůli zápachu, vyplatí se koupit víc kusů do rotace, než nosit jednu drahou variantu bez přestávky.

Kontrolní seznam před nákupem termoprádla a prvním praním

☐ Etiketa je v češtině a obsahuje materiálové složení (povinné od 80 % textilních vláken ve výrobku).
☐ Pokud je na štítku „100 % merino“ nebo „čistá vlna“, jde skutečně o jednovlákenný výrobek, jinak takové označení nesmí nést.
☐ Pro citlivou kůži je uvedená jemnost vlákna do 18,5 µm.
☐ Program praní je ověřený podle všitého štítku, ne odhadem.
☐ Na vlnu máte prostředek bez enzymů, bez aviváže a bělidla.
☐ Prádlo je před uložením vyprané a úplně suché.
☐ Na uložení používáte prodyšný obal, ne vakuový sáček.
☐ Pokud si nejste jistí velikostí, hygienický obal necháváte uzavřený, dokud oblečení nevyzkoušíte doma, bez nošení venku.

Nejčastější omyly při výběru a praní termoprádla

„Perte na 30 až 40 °C“ zní jako jedna instrukce, u vlny ale jde o dvě různé teploty: při 40 °C riskujete srážení, bezpečné je 30 °C nebo chladněji. Podobně zavádějící je věta, že merino „neškrábe ani u citlivé kůže“. Škrábání nezávisí na tom, že je vlákno merino, ale na jeho tloušťce. Hrubší merino tak škrábat může úplně stejně jako jiná vlna. Časté je i přesvědčení, že na vlnu stačí běžný prací gel, hlavně bez aviváže. Aviváž je skutečně problém, ale samotný běžný gel obsahuje enzymy, které vlnu postupně rozkládají, bez ohledu na aviváž. A nakonec: rozšířený názor, že podchlazení hrozí až ve velkém mrazu, je zavádějící. Rozhoduje spíš to, jak mokré je oblečení, než kolik stupňů pod nulou ukazuje teploměr.

Kdy se termoprádlo nevyplatí a co dělat, když zklame

Drahé termoprádlo se nevyplatí kupovat na jednorázovou akci, pro dítě, které do roka vyroste, ani jako náhradu za chybějící vytápění, pokud ho chcete nosit celý den v teple. Tam funguje stejně jako jiné spodní prádlo.

Když prádlo zklame, tedy škrábe, nesedí nebo i po vyprání zapáchá, záleží na tom, jak jste ho koupili. U e-shopu platí, že prádlo lze vrátit do 14 dnů bez udání důvodu. Pokud ale bylo v hygienicky uzavřeném obalu, který jste otevřeli a v prádle chodili, prodejce má právo vrácení peněz odmítnout. Velikost je proto lepší řešit zkoušením doma bez nošení ven, ne spoléháním na vrácení zboží. Jinak je to u vady materiálu, třeba děr po pár praních nebo rozpadlých švů: tam jde o reklamaci, ne o odstoupení od smlouvy, a prodejce ji musí řešit bez ohledu na otevřený obal. Česká obchodní inspekce při kontrolách textilu od června do listopadu 2025 našla nedostatky ve 40,4 % z 1 148 provedených kontrol, nejčastěji šlo o chybějící nebo nesprávné označení složení. Vyplatí se tedy před nákupem zkontrolovat, že etiketa v češtině existuje a souhlasí s tím, co e-shop tvrdí v popisku.

Práce venku v mrazu: povinnosti zaměstnavatele

Pokud termoprádlo řešíte kvůli práci venku, nejde jen o osobní volbu. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanovuje, že při teplotách pod 10 °C musí mít zaměstnanec oděv s dostatečnou tepelnou izolací, pod 4 °C pak navíc rukavice a vhodnou obuv. Při 4 °C a méně má také nárok na teplý ochranný nápoj, aspoň 0,5 litru na osmihodinovou směnu. Pracuje-li v takovém chladu déle než 2 hodiny za směnu, přísluší mu navíc bezpečnostní přestávka nejméně 10 minut v ohřívárně vytopené alespoň na 22 °C. Kdo kupuje oděv pro práci v prostředí pod −5 °C, může se orientovat podle normy EN 342. Ta klasifikuje výsledné izolační vlastnosti oděvu, jeho prodyšnost ve třech třídách a volitelně i vodotěsnost.