Odvzdušnění radiátorů: jak na to krok za krokem

Pokud radiátor bublá, syčí nebo je nahoře studený a dole teplý, je v soustavě vzduch. Odvzdušnění zvládnete sami. Nejdřív vypněte oběhové čerpadlo a nechte otopnou vodu vychladnout, protože u horké soustavy hrozí opaření (ocelové radiátory mají nejvyšší přípustnou provozní teplotu 110 °C). Pak na horním rohu tělesa pomalu, maximálně o půl otáčky proti směru hodinových ručiček, otevřete odvzdušňovací ventil klíčem nebo plochým šroubovákem. Počkejte, až přestane unikat vzduch a začne téct voda bez bublin, a ventil pevně, ale s citem dotáhněte.

U jednoho radiátoru je to otázka chvilky. Odborně se ale odvzdušňuje celá soustava postupně, v určitém pořadí, a po zásahu je potřeba zkontrolovat tlak v otopné soustavě. Jak na to krok za krokem, co budete potřebovat a proč se radiátor po čase znovu zavzdušní, se dozvíte dál.

Kdy radiátory odvzdušnit a jak často to opakovat

Otopné období podle vyhlášky trvá od 1. září do 31. května. Dodávka tepla ale naběhne až ve chvíli, kdy průměrná denní teplota klesne pod 13 °C dva dny po sobě. Jednotné celorepublikové datum zahájení topné sezóny 2026/2027 tak neexistuje, teplárny spouštějí dodávku postupně podle regionu. Příkladem jsou Teplárny Brno, které letošní sezónu zahájily v úterý 22. září 2026. Dlouhodobý průměr zahájení sezóny přitom bývá kolem 20. září a průměrná teplota během celé předchozí sezóny 2025/2026 dosáhla 7,2 °C, což je asi o 0,3 stupně méně než rok předtím.

Pro domácnost platí jednoduché pravidlo: radiátory odvzdušnit alespoň jednou ročně, na začátku topné sezóny, a zároveň zkontrolovat tlak v soustavě. Odborně doporučovaný interval je častější: před každou topnou sezónou, po každé opravě otopné soustavy a dále přibližně jednou za tři měsíce provozu.

Co budete potřebovat na odvzdušnění radiátoru

Na odvzdušnění si vystačíte s pár kousky nářadí, žádný z nich nemusí být drahý.

• Odvzdušňovací klíč na čtyřhran ventilu, případně plochý šroubovák, kterým se dá otevřít i ventil bez čtyřhranu.
• Miska nebo malý kbelík na zachycení vody, která z ventilu vytéká.
• Hadr na ochranu podlahy a stěny za radiátorem.
• Pokud budete měnit samotný ventil, zjistěte si jeho připojovací závit, obvykle jde o 3/8" nebo 1/2".

Odvzdušňovací klíče se liší konstrukcí a hodí se pro různé situace.

Postup odvzdušnění radiátoru krok za krokem

Pořadí, v jakém radiátory odvzdušňujete, není náhodné. V nízkém domě se postupuje od tělesa nejblíže kotli k nejvzdálenějšímu, ve vícepodlažním domě od nejnižšího podlaží směrem k nejvýše položeným radiátorům.

1. Vypněte oběhové čerpadlo a počkejte, až otopná voda vychladne. První odplynění se dělá při chladné vodě a vypnutém čerpadle, teprve poslední etapa probíhá při maximální provozní teplotě soustavy.
2. Pod ventil podložte misku nebo kbelík, za radiátor hadr.
3. Klíčem nebo šroubovákem otevřete ventil maximálně o půl otáčky proti směru hodinových ručiček.
4. Počkejte, až z ventilu nejprve unikne vzduch (slyšitelné sykání) a poté začne téct voda bez bublin.
5. Ventil zavřete pevně, ale s citem. Přetažení poškodí těsnění.
6. Postup zopakujte u dalších radiátorů ve správném pořadí.
7. Celé odplynění opakujte znovu po 30 až 60 minutách, protože v soustavě se mezitím uvolní další zbytkový vzduch.

U ocelových radiátorů bývá nejvyšší přípustná provozní teplota 110 °C a přetlak 1,0 MPa (10 bar), proto se první odvzdušnění dělá vždy na vychladlé soustavě. U horkého tělesa totiž hrozí opaření unikající vodou nebo párou.

Kontrola tlaku v soustavě po odvzdušnění

S každým odvzdušněním odteče i trochu vody, tlak v soustavě proto klesne. Po dokončení je nutné zkontrolovat manometr a vodu doplnit. Jako orientační provozní tlak domovní soustavy se uvádí 1 až 1,5 baru za studena, podlahové vytápění se dotlakuje na 1,5 baru.

Pokud soustavu doplňujete hadicí, nejdřív ji celou naplňte vodou a až potom napojte na plnicí ventil. Jinak se do soustavy dostane vzduchový sloupec dlouhý jako celá hadice, radiátory se znovu zavzdušní a vrátíte se na začátek.

Odvzdušnění radiátorů v bytovém domě a v paneláku

Majitelé bytů v panelácích a bytových domech často zjistí, že jejich radiátor žádný ruční ventil nemá. Je to běžné, ruční odvzdušňovací ventil bývá jen na radiátorech v nejvyšších podlažích, nižší patra ho často vůbec nemají.

Odvzdušňování v bytovém domě proto probíhá společně: správce nebo SVJ vyhlásí odvzdušňovací den, radiátory se před ním nastaví na maximum a otevírají se ventily na stoupačkách. Termíny odvzdušňovacích dnů pro sezónu 2026/2027 v konkrétních domech zatím nejsou zveřejněné, vyhlašuje je správce podle vlastního plánu.

Automatické odvzdušňovače se naopak montují do nejvyšších míst soustavy, na stoupačky, rozdělovače nebo horní část kotle, tedy tam, kde je tlak nejnižší a vzduch se vylučuje nejvíc. Například automatický odvzdušňovač Caleffi MINICAL má závit G 3/8", maximální provozní tlak 10 bar, rozsah teplot 0 až 110 °C a maximální tlak pro vypuštění vzduchu 2,5 bar. U konkrétního typu je proto nutné zkontrolovat katalogový list výrobce.

Proč se vzduch v radiátoru objevuje opakovaně

Vzduch v otopné soustavě není jen zdroj nepříjemného hluku. Rozpuštěný kyslík nad 0,1 mg na litr vody výrazně zvyšuje riziko koroze ocelových částí soustavy, odborná směrnice VDI 2035 proto požaduje obsah kyslíku v cirkulační vodě pod touto hranicí, dusík do 15 mg/l se naopak považuje za bezproblémový.

Plyny se z vody uvolňují hlavně v teplé soustavě, protože rozpustnost kyslíku ve vodě klesá s teplotou: při 10 °C je to zhruba 11 mg/l, zatímco při 70 °C jen asi 5 mg/l. Proto se poslední etapa odplynění dělá teprve při maximální provozní teplotě soustavy, kdy se uvolněný plyn snáze shromáždí a odvede. První odplynění ale vždy probíhá na chladné vodě a s vypnutým čerpadlem.

Pokud se vám radiátor zavzdušňuje opakovaně krátce po přechodu na nucený oběh, podle staršího odborného doporučení bývá příčinou čerpadlo, které přisává vzduch na straně sání. Řešením je správně zvolené čerpadlo a automatické odvzdušňovače v nejvyšších bodech soustavy.

Odvzdušnění podlahového vytápění a oprava radiátoru v nájmu

Podlahové vytápění se neodvzdušňuje přes ventil na tělese, protože žádný radiátor nemá. Odvzdušňuje se na rozdělovači. Jednotlivé okruhy se postupně proplachují dvěma hadicemi a soustava se po skončení znovu dotlakuje.

Když radiátor v pronajatém bytě přestane topit kvůli poruše a nejde o pouhé zavzdušnění, které zvládnete sami, stojí za to vědět, kdo opravu platí. Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení výslovně vyjímá z drobných oprav, takže je hradí pronajímatel. Drobnou opravou je naopak taková, která nepřesáhne 1 500 Kč za jeden zásah, přičemž za celý rok platí ještě limit 150 Kč na metr čtvereční podlahové plochy bytu. Kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením naproti tomu patří podle § 2 téhož nařízení do běžné údržby bytu, kterou zajišťuje nájemce.