Radiátor nehřeje? Jak podle příčiny najít a opravit poruchu

Radiátor nehřeje? Jak podle příčiny najít a opravit poruchu

Radiátor nehřeje nejčastěji ze čtyř důvodů: vzduch v tělese, nízký tlak v soustavě, usazený kal nebo zanesený ventil, případně zaseklé oběhové čerpadlo. Poznáte to podle toho, kde je radiátor studený: dole, nahoře, nebo je studený celý.

Než se pustíte do odvzdušňování nebo volání topenáře, vyplatí se ověřit pár jednodušších věcí: jestli už má vůbec být topná sezóna v plném proudu, jestli radiátor něco nezakrývá a jestli termostatická hlavice nemá nastavenou hodnotu, která vás mate. Teprve pak hledejte poruchu v soustavě.

Radiátor nehřeje, nebo ještě nezačala sezóna?

Otopné období podle vyhlášky 194/2007 Sb. trvá od 1. září do 31. května následujícího roku, ale dodávka tepla se nezahajuje podle kalendáře. Spouští se, když průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě, a omezuje nebo přerušuje, když naopak dva dny po sobě vystoupí nad tuto hranici. Pokud máte byt napojený na centrální dodávku, topit by se mělo od 6 do 22 hodin na výpočtové teploty: obývací pokoj, ložnice a WC na 20 °C, koupelna na 24 °C, chodby a předsíně na 15 °C. Teplá voda má mít na výtoku 45 až 60 °C a dodává se celoročně, denně nejméně od 6 do 22 hodin, bez ohledu na to, jestli právě běží otopné období.

Máte-li vlastní kotel v rodinném domě, tato pravidla se vás přímo netýkají, ale dávají dobrou orientaci, co je běžný stav a co už ne.

Studený radiátor: poznáte příčinu podle místa poruchy

Studený radiátor: poznáte příčinu podle místa poruchy

Dřív než sáhnete po klíčku na odvzdušnění, sjeďte dlaní po celé ploše tělesa. Místo, kde je citelně chladněji, vás navede k příčině rychleji než jakékoli hádání.

Kde je radiátor studený a co to znamená
ProjevNejpravděpodobnější příčinaCo zkontrolovat
Nahoře chladno, dole teploVzduch v těleseOdvzdušnit klíčkem na ventilu
Dole chladno, nahoře teploKal, magnetit na dně nebo nedovřený ventil na zpátečceZkontrolovat ventil, zvážit proplach soustavy
Celé těleso vlažné, zejména v horních patrech nebo nejdál od kotleNízký tlak v soustavěZkontrolovat manometr, případně dopustit vodu
Studené i s hlavicí na maximuZatuhlá kuželka ventilu nebo zaseklé čerpadloPřetočit hlavici, ověřit chod čerpadla
Teplé jen částečně, zakryté nábytkem nebo závěsemOmezené proudění vzduchu kolem tělesaUvolnit prostor kolem radiátoru

Vzduch v radiátoru: jak ho rychle odvzdušnit

Pokud je studená horní část tělesa, jde skoro jistě o vzduch. Odvzdušňovací ventil radiátoru má připojení 3/8 nebo 1/2 palce a čtyřhran pro klíček, prodávají se i klíčky se zásobníkem na odtékající vodu nebo s magnetem, který zachytí drobné nečistoty. Odvzdušňuje se vždy při vypnutém oběhovém čerpadle a vychladlé vodě, se všemi ventily na tělesech naplno otevřenými, a druhé kolo se opakuje za 30 až 60 minut. Přesný postup krok za krokem najdete v samostatném článku o odvzdušnění radiátorů, tady jen připomínáme, kdy k němu sáhnout: před sezónou, po jakékoli opravě rozvodů a dál zhruba jednou za tři měsíce.

Jestli radiátor zůstává chladný i po odvzdušnění, zkuste u ventilu starý trik: hlavicí několikrát přejeďte z minima na maximum a zpět, případně lehce poklepejte na tělo ventilu. Často tím uvolníte zatuhlou kuželku, která se jinak nehýbe.

Nízký tlak v soustavě: kdy stačí dopustit vodu a kdy ne

Studená soustava by měla mít tlak 1 až 1,5 baru, při provozu může krátce vystoupat až ke 2 barům. Jakmile klesne pod 1 bar, přestávají hřát hlavně tělesa v horních patrech a ta nejvzdálenější od kotle, přesně podle toho, jak jste si ověřili v tabulce výše. Tlak kontrolujte alespoň jednou měsíčně v průběhu sezóny, zvlášť po odvzdušnění: tlak se tím snižuje, takže je potřeba ho znovu zkontrolovat a případně dopustit.

Jedno dopuštění po odvzdušnění je normální, ale opakovaný pokles tlaku je už signál k zamyšlení. Každý metr krychlový vody o teplotě 10 až 15 °C obsahuje 22 až 29 litrů rozpuštěného vzduchu, takže s každým dolitím se do soustavy vrací nový plyn. Normy proto u uzavřených soustav omezují vnos kyslíku na desetiny miligramu na litr objemu za den (DIN 4726 uvádí 0,1 mg/l za den). Při vyšších hodnotách koroze rychle zesiluje, otevřená expanzní nádoba navíc znamená až 6 mg kyslíku na litr. Pokud tlak klesá znovu a znovu, nejde o normální jev. Signalizuje to netěsnost nebo vadnou expanzní nádobu, a řešení patří do rukou topenáře, ne k bezhlavému dopouštění.

Kal na dně radiátoru a zaseklé oběhové čerpadlo

Kal na dně radiátoru a zaseklé oběhové čerpadlo

Studená spodní část tělesa obvykle není vzduch, ale usazený kal a magnetit, případně nedovřený ventil na zpátečce. Proti usazeninám pomáhá magnetický filtr: zachytává kovové částice z otopné vody a chrání kotel i čerpadlo. Čistit by se měl zhruba jednou za rok. Chemické čištění celé soustavy se doporučuje jednou za 7 až 10 let. U bytového domu trvá vyčištění 16 až 20 stoupaček zhruba deset hodin a investice se vrátí za 2 až 3,5 roku, u rodinného domu jsou rozsah i návratnost jiné a závisí na stáří a stavu rozvodů.

Pokud netopí celý dům nebo celé patro, nejde o jediný radiátor: v rodinném domě bývá na vině oběhové čerpadlo, v bytovém domě spíš vzduch ve stoupačce, zavřená armatura nebo přerušená dodávka tepla, a to řeší správce nebo SVJ. U starších čerpadel (například Grundfos UPS) lze zablokovaný rotor zkusit uvolnit po odpojení od napájení vyšroubováním šroubu uprostřed štítku a opatrným pootočením hřídele šroubovákem ve směru otáčení. Může přitom vytéct horká voda, hrozí opaření. Novější regulovaná čerpadla tento šroub nemají a při zablokování je nutná demontáž hlavy čerpadla v servisu. V bytovém domě je navíc domovní čerpadlo společnou technologií – přenechte zásah správci nebo odborníkovi, nezkoušejte ho sami.

Běžné chyby, které radiátoru ubírají výkon

Vlastníma rukama si lidé často uberou víc tepla, než tuší. Měření na koupelnových tělesech ukázalo, že zakrytí tělesa suchou textilií z 30 % sníží výkon o 9 %, při 50 % zakrytí už o 13 %, nad 60 % se pokles dál nezvětšuje. Horší bývá zakrytí samotné termostatické hlavice: ta pak měří teplo nesprávně a radiátor předčasně vypne.

  • Dlouhé závěsy nebo pohovka těsně u radiátoru brzdí proudění vzduchu, kolem tělesa je dobré nechat volný prostor.
  • U podlahových konvektorů je nutné udržovat čistou mřížku, zanesená mřížka funguje podobně jako zakrytý radiátor.
  • Reflexní fólie za radiátorem ušetří asi 0,4 % energie u novostaveb a kolem 5 % u nezateplených stěn, ale výkon tělesa přitom klesne o 12 až 15 %, takže se v praxi často nevyplatí.
  • Pokud teplotu v místnosti řídí prostorový termostat, mají být hlavice na radiátorech otevřené naplno, jinak kotel zbytečně cykluje.

Snížení teploty v místnosti o jediný stupeň umí ušetřit až 6 % energie, ale toho se dosahuje nastavením hlavice, ne zavřeným nebo zakrytým tělesem. Místnosti se doporučuje větrat třikrát až čtyřikrát denně, krátce a intenzivně, po dobu 10 až 15 minut, s radiátorem spíš staženým než úplně vypnutým.

Radiátor v bytovém domě: co je společné a jak postupovat

Pokud bydlíte v bytovém domě, rozvody tepla včetně radiátorů a termostatických ventilů jsou podle nařízení vlády 366/2013 Sb. společnou částí domu, i když je výlučně užívá vlastník jednotky. Radiátor tedy nejde jen tak vyměnit nebo odpojit na vlastní pěst. Úpravu je nutné řešit se správcem nebo SVJ. Když se přesto rozhodnete pro výměnu starého litinového tělesa, obvykle se využije stávající rozteč připojení 50 cm, takže se rozvody nemusí předělávat, a nový radiátor by měl mít stejný výkon jako původní.

Pokud máte podezření, že v bytě není dodržena požadovaná teplota, ověřte si ji podle vyhlášky: měří se uprostřed půdorysu místnosti, 1 metr nad podlahou, teploměrem odstíněným proti sálání, ve 4 časech (8, 12, 16 a 21 hodin), a výsledkem je průměr z těchto čtyř hodnot. Vyhláška navíc toleruje, že teplota výpočtovou hodnotu přesáhne – o 1 °C u místnosti s jednou venkovní stěnou, o 1,5 °C se dvěma a o 2 °C se třemi a více, u velkých prosklených ploch o další stupeň. Směrem dolů ale žádná tolerance není: průměr pod výpočtovou teplotou je už nedodržení. Reklamujte u poskytovatele služeb, tedy u vlastníka domu, SVJ nebo správce, který za dodržení pravidel odpovídá. Teprve když to nepomůže, má smysl podnět na Státní energetickou inspekci.

Zavřít vlastní radiátory kvůli úspoře nemá podle vyhlášky 269/2015 Sb. velký smysl, náklady na vytápění na metr čtvereční se v jednotlivém bytě musí vejít nejméně do 70 % průměru domu, jinak se dopočítávají na tento limit, takže úplné vypnutí topení v bytě spíš jen přitopí sousedům. U vyúčtování služeb platí podle zákona 67/2013 Sb. lhůta do 4 měsíců po zúčtovacím období, na případné námitky máte 30 dnů od doručení a vyřízeny musí být do dalších 30 dnů. Za prodlení se platí pokuta nejvýše 50 Kč za každý započatý den, a pokud si strany výši neujednají, platí právě tato částka.

Časté otázky

Proč radiátor nehřeje nahoře?

Nahoře chladno, dole teplo znamená vzduch v tělese. Pomůže odvzdušnit klíčkem na ventilu.

Proč je radiátor studený dole?

Dole chladno, nahoře teplo bývá kal, magnetit na dně nebo nedovřený ventil na zpátečce. Zkontrolujte ventil, případně zvažte proplach soustavy.

Jaký má být tlak v topení?

Studená soustava by měla mít tlak 1 až 1,5 baru, při provozu může krátce vystoupat až ke 2 barům. Jakmile klesne pod 1 bar, přestávají hřát hlavně tělesa v horních patrech a ta nejvzdálenější od kotle.

Jak často odvzdušňovat radiátory?

Odvzdušňovat se má před sezónou, po jakékoli opravě rozvodů a dál zhruba jednou za tři měsíce. Odvzdušňuje se vždy při vypnutém oběhovém čerpadle a vychladlé vodě, se všemi ventily na tělesech naplno otevřenými.

Kdy se musí v bytě topit?

Pokud máte byt napojený na centrální dodávku, topit by se mělo od 6 do 22 hodin na výpočtové teploty, obývací pokoj, ložnice a WC na 20 °C, koupelna na 24 °C, chodby a předsíně na 15 °C. Dodávka tepla se nezahajuje podle kalendáře, ale podle venkovní teploty.